CarTec Praha, pondělí dopoledne, slunečný a teplý den a já z dálky poprvé slyším zvuk motoru, který mě bude následujících několik dní doprovázet na cestách. Jirka přiváží před zadní vchod showroomu nablýskaného fešáka. Ten si mě okamžitě získává svým vzhledem a sexappealem. Je jiný, drsný, připonasraný, možná trochu arogantní a nabubřelý. Prostě jiný, ale očividně sebevědomý!
Oblíkám se, helma, rukavice, a poprvé beru za plyn. Zvyklý na prodlevu na plynu jsem okamžitě překvapen a na tlamě se mi dělá ultimátní rohlík. Tohle bude pecka. Najíždím na silnici vedle showroomu a okamžitě plnej. Já vím, nekamenujte mě, tohle bych neměl, ale… Semafory na dohled, červená, plné brzdy. Stojím skoro na fleku… No ty vole!!! Zelená, zase plnej, rohlík se prohlubuje a zábava se stupňuje…
Jede to, brzdí to, skvěle se mi sedí a navíc se furt tlemím… Ujel jsem 5, 10, možná 15 km, už ani nevím, nevnímám čas… Kličkuju městem, tahám za plyn a proplétám se mezi autama…Nehraju si s ovládáním, nezkouším nic z toho, co všecko Bávo umí… Jen jedu a neskutečně se bavím. Přijíždím k domovu, parkuju u garáže, sesedám, sundavám helmu a stojím vedle něj… Nechápu… Kroutím hlavou, směju se a cítím se jak dítě o Vánocích. Extáze, vzrušení, adrenalin? Nevím, co to je a jak to popsat, ale jsem na obláčku…
Otvírám garáž, parkuju, sundavám hadry a chystám se odejít a sepsat první pocity. Nemůžu, otáčím se za ním, koukám na něj, jak stojí v garáži, a přemýšlím, jaký vlastně je, co mě na něm tak chytlo, co mě tak okouzlilo? A jak se to sakra stalo, že si mě něco, po takové době ježdění, po tolika různých výpůjčkách, takhle získalo? Nemůžu odejít, stojím a čumím, pořád se usmívám a kochám…
Je to zvláštní pocit, Bávo si mě totiž namotalo a já jsem chycenej, až to hezký není. Osobitý design DNA BMW je znát na každém detailu, technologie na nejvyšší úrovni a k tomu všemu brutálně zábavný projev a hravá konstrukce.
SLEDUJTE TAKÉ
Další den, pořád jsem plný dojmů, těším se na cestu městem. Startuju, začíná poprchávat, nevadí, i kdyby padaly trakaře, jedu. Jízda je o poznání klidnější, začínám okukovat, co vlastně všecko Bávo umí. Okukuju možnosti, infotainment, zapínám vyhřívání rukou a zadku, no a zkouším si různé posedy na sedle. Všecko mi přijde super přehledné, dostupné, nikde nic nevrže, neklepe a obecně vlastně okukuju a obdivuju dílenské zpracování. Po chvilce vypínám výhřevy, topí to jak blázen, to je v létě fakt k ničemu, ale na podzim a v zimě rozhodně paráda! Začínám si pořádně hrát s kolečkem na ovládání palubního počítače. Moc mi to nejde a chvilku mi trvá, než si zvyknu. Po pár minutách jsme kámoši a je čas zastavit a připojit telefon s aplikací BMW.
Instalace je jednoduchá, založím si BMW ID a po chvilce už v nastavení motorky hledám párovací funkci. Připojeno a kdybych měl připojenou i helmu, už bych mohl poslouchat hudbu nebo telefonovat. Tak snad příště. Nicméně navigační povely vidím krásně přehledně a moje cesta vede ven z města. Přichází čas se pořádně povozit na okreskách a zvesela ponaklánět v zatáčkách.
Bávo je čitelné, přesné a neuvěřitelně stabilní. Co mě ale vůbec nejvíc udivuje je jeho velikost a obratnost. Člověk by čekal neohrabaného mastodonta, ale opak je pravdou. Pod zadkem mi příjemně brumlá 25 kW výkonu, technologie RideByWire mi pak umožňuje bezprodlevově dávkovat výkon na kolo a proto si celou jízdu mimo město neuvěřitelně užívám. Rychlostní limity se musí dodržovat, ale zkouším i svižnou jízdu… Dlouhá rovinka, plný plyn, 145 km/h… Víc to nejde, musím brzdit, ABS pracuje skvěle, citlivě a né přehnaně kopavě zpátky do páček. Vlastně jsem ani nečekal nic jiného. Opět rohlík na tlamě a čas najet na polňačku. Škoda že jsem si nevzal GoPro, nevadí. Úzká polňačka, né moc rozbitá, hned si stoupám a zkouším jízdu ve stoje…Není moc příjemná, špatně se mi skútr ovládá, sedám si. Jsem pořád na polňačce?!? Není to znát, skoro žádné vibrace, žádné velké rázy, skvělá žehlička! (tady je potřeba říct, že jsem nejel jako prase a nevybral jsem si zrovna cestu ala Erzberg Rodeo…)
Přijíždím domů, končí další den a já mám zase víc dojmů, víc zkušeností a už na 100 % vím, že tohle bude vyjímečných pár dní. Později se setkáváme s pár z Vás, na Letné, v Hostivici, v Libni. Díky moc za to, díky za dojmy a díky za postřehy. Jsem nadšený, stejně jako Vy. Díky moc i Honzovi Pokornému za jeho postřehy, poznatky a pomoc! Více ve videu.
