3/3 Záchranář na cestách: 9 000 km na skútru pekelnou Austrálií

0

Přinášíme vám unikátní třídílný cestopis bývalého zdravotnického záchranáře a profesionálního hasiče, který se rozhodl ve svých 30 letech objevit svět. Marek Balicki v květnu roku 2017 vyrazil se svým skládacím kolem přes střední Asii do Japonska, poté se přesunul na Filipíny, kde se stal instruktorem freedivingu a postavil si tam filipínskou loď z překližky, bambusu a osadil ji motorem. Potom, co s lodí sám proplul Filipíny, ji prodal a přesunul se na Nový Zéland vydělat peníze na další dobrodružství. 

V druhém díle nám Marek vyprávěl o tom, jak se vydal na skútru na cestu přes 1100 km dlouhou Great Central Road, která je známá, díky svému nezpevněnému střídajícímu se povrchu. Nakonec ji zvládl zdolat se ctí. Jak jeho cesta kolem Austrálie dopadla? To už se dozvíte v dnešním závěrečném dílu!

Část třetí: Zpátky do reality

Bylo to náročné, ale na druhou stranu opravdu krásné. Zdolal jsem Great Central Road a byl na sebe právem hrdý! Navíc jsem měl to nejhorší za sebou. Tedy alespoň jsem si to myslel…

Návrat z divočiny do reality byl však poněkud drsnější než jsem očekával. Ne však kvůli skútru. Šlo o situaci kolem pandemie ve světě. Australská vláda si se zpožděním všimla toho, co se dělo v Itálii, a tak začala řešit první návrhy opatření. Já jsem však ze začátku žádné změny nevnímal. Bez televize jsem si vesele žil svůj další cestovatelský sen. 

Pokračoval jsem na jih Západní Austrálie k městu Esperance. Navštívil jsem nádhernou zátoku Lucky Bay a potkal opět velké množství klokanů. Dokonce jsem si udělal pěší výlet na pár kopců, abych protáhl trošku tělo po tom zdlouhavém sezení na skútru.

Dál jsem jel na západ do krásné oblasti Margaret River. Zde jsem navštívil kamarádku freediverku a podnikl s ní i pěkný freedive ponor v oceánu. Hluboký nádech a pak už jen lítat a meditovat v podmořské říši. Tenhle sport prostě zbožňuju a vřele všem doporučuju! 

 Mimo jiné jsem tam potkal i další holky z České republiky, které v této oblasti delší dobu pracují. Právě tehdy jsem poprvé zachytil nervózní atmosféru. Dámy i jejich kolegové začali dostávat výpovědi ze zaměstnání právě kvůli pandemii a nedostatku turistů. Já byl ale pořád v pohodě a nijak si situaci nepřipouštěl. V té době jsem stále věřil, že Austrálii objedu. 

Pomalu, ale jistě

Pokračoval jsem přes hlavní město Západní Austrálie – Perth. I když jsem tudy v rychlosti jen projížděl, udělal jsem si jednu menší zastávku. A to u záchranářských kolegů – hasičů. Zrovna měli schůzi ohledně opatření k probíhající pandemii, a tudíž na mě neměli vůbec čas. Věnovali mi nášivku, otevřeli garáž a nechali mě tam samotného – zvláštní pocit. Začaly se mi pomalu otevírat oči a měl jsem pocit, že se situace opravdu přiostřuje.

Na nic jsem tedy nečekal a vydal se zpět na cestu. Tentokrát jsem měl namířeno na sever podél západního pobřeží. Po cestě jsem potkal pár zajímavých míst. Třeba bílé duny tyčící se jako ostrůvky obklopeny hojným zeleným porostem kolem sebe. Nebo skalní výčnělky v poušti trčící do výše několika metrů ze země. Zejména jsem se těšil na oblast Hutt Lagoon

Zde se nachází jedno z nejvíce růžových jezer na světě. Růžová barva je způsobena řasou, která vypouští růžové barvivo. Již 3 roky cestuji s dronem a na mém Instagramu patří tyto fotky k nejoblíbenějším. Obzvláště toto místo z ptačí perspektivy působí neskutečně. 

Při hledání dalšího místa, kde jsem měl v plánu postavit večer svůj stan, jsem natrefil za městem u pláže na místní motorkáře, se kterými jsem se dal okamžitě do řeči. Po chvíli povídání mi bylo nabídnuto přespání u nich v garáži, které jsem s radostí přijal.

Po příjezdu k domu probíhalo vše v pořádku. Asi tak 30 minut.  Pak se mi stalo něco, co ještě za 3 roky cestování ne. Rozmysleli si to, omluvili se a za tmy jsem musel dům opustit. V tu chvíli jsem na vlastní kůži pocítil, že se ve světě začíná šířit opravdový strach z koronaviru.

Cestou mě dokonce odrazovali snad na každé benzínové stanici, ať už raději dál nepokračuju. V té době jsem měl namířeno do svého dalšího cíle – krásné oblasti Coral Bay. Jak už název napovídá, je to krásné pobřeží plné korálových útesů.

🔥 Sledujte nás: FacebookYoutubeInstagram

Místní vláda mezi tím rozhodla o uzavření hranic mezi jednotlivými státy v Austrálii a lidé měli zůstávat ve svých domovech. Při překročení hranic by hrozila pokuta a také karanténa na 14 dnů. To pro mě znamenalo konec cesty. Musel jsem vymyslet, co dál.

Chaos

Napsal jsem tedy do skupiny Čechů žijících v Perthu a zažádál je o pomoc. Pár z nich mi nabídlo pomocnou ruku, a tak jsem se vrátit přes 1000 kilometrů zpět do města Perth. Po příjezdu jsem začal shánět novou letenku zpět do ČR, protože ta původní byla samozřejmě zrušena. A pak už mě čekal jen chaos. Musel jsem vyservisovat skútr, vyřídit přepis a výměnu registrační značky. To proto, že jsem ji chtěl prodat v jiném státě, než jsem ji koupil. Pak opět následovaly návštěvy úřadů, evidenční kontroly, vyplnění mnoha dokumentů a sepsání inzerátu. Bohužel ani teď není skútr stále prodaný, a to i přes výrazně nižší cenu, než byla pořizovací.

Musím podotknout, že nebýt ochotných Čechů, bylo by to celé opravdu velmi nepříjemné období. Takhle jsem dostal alespoň dočasné zázemí, mohl poslat pár mnou vyrobených pohledů do ČR a čekat, co přijde dál.

9000 kilometrů na skútru Suzuki přes Austrálii z východního na západní pobřeží. Doteď tenhle nápad považuji za skvělý! Škoda jen, že jsem svoji cestu nemohl dokončit, ale i tak ve mě zanechala opravdu silné zážitky.

Po 3 letech na cestách byl návrat domů poněkud hořkosladký. Byl jsem rád doma, to ano. Ale místo přátel a rodiny mě čekala hygiena a policie, která nás rozvezla domů. Pro mě to znamenalo jediné – na 14 dnů v karanténě.

Ale nevadí, aktuálně si stavím obytnou dodávku a střádám plány na další dobrodružství přes Jižní Ameriku, možná už v roce 2021. Uvidíme, co bude.

Do té doby budu pracovat, pořádat cestovatelské přednášky a užívat si života v dodávce. O tom všem se nadále budu zmiňovat na svém Instagramu a Facebooku, tak si to nenechte ujít a sledujte, co se právě děje.

S přáním všeho dobrého vás zdraví 

Marek – Záchranář na cestách

REAGOVAT

Vyplňte komentář
Prosíme, zadejte své jméno